pátek 6. dubna 2018

Intimity mé Duše - Otisk lásky





Mé oči jsou dokořán
a vidí, co jiní ne.
Mé srdce je velký chrám
a ten má dveře dřevěné.

Příchozí vítám a ptám se:
"Co Tě přivádí?"
A bedlivě střežím,
kdo přejde mé zápraží.

Někteří, jen nesměle před prahem šlapou zelí,
jiní se hrnou vpřed,
aby nádheru, mého srdcového chrámu,
v rychlosti shlédli a pak odcházejí.

Já každý den vyhlížím toho,
kdo s rozvahou, pokorou a úctou zůstane stát.
Pozdraví, obejme a zeptá se,
co může udělat či dát,
aby mohl vstoupit napořád.

Napořád je slovem,
které vlastně není.
Místo něj otisk,
můžete mi dát.

Otisk zůstává a čas se stále mění,
tak, jako ten,
co přichází Tě milovat.

Otisků plné srdce,
něhy, tepla a pohlazení plné ruce
a světlo, které svítí v noc i den.
To světlo se jmenuje Láska.

Přidej se a s Láskou sviť....

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..