pátek 10. října 2014

Růžový svět...

Zdroj Pinterest,foto Cheryl Coook


Krásné víkendové ráno vám všem..

v poslední době jsem teď hodně slýchávala "děvče ty jsi mimo realitu,zůstaň při zemi,život není peříčko"..
tyhle řeči ve mě probudily staré známé strachy co bude a jak to bude,obavy,jak to budeme s dětmi sami zvládat a podobné omezení..
Celý měsíc jsem kvůli tomu nespala,pořád jsem se budila,byla unavená,utrápená a nežilo se mi hezky..
Neustálé obavy v mé hlavě i reálném životě udělaly své..
Fungovala jsem jako stroj..Žádná radost..

Jednoho dne po opětovně probdělé půlce noci jsem si řekla,že přece dobře vím jak to funguje a pokud myslet na ty špatné věci,tak se mi začnou dít..
Není to jen hloupá poučka,kdo nevěří,ať to zkusí,za to nic nedáte:-)
Začala jsem pomaličku opět koukat kolem sebe,na ty maličkosti,kterých si jinak nevšímáme..
Ty velké malé maličkosti,které bereme jako samozřejmost..
Můj starší syn mi jednou večer,když viděl mou unavenou tvář řekl "maminko tak si před spaním představuj,jak ty problémy a starosti řešíš"..
Tolik moudra v desetileté duši..
Poslechla jsem ho..
Za pár dní na to,když jsem byla se "svou holčičkou"na nákupech,objevila jsem krásné růžové brýle:-)
Stály pouze 30kč:-)nemohla jsem je tam nechat chápete...
Nemám nic růžového krom pár šátků,ale kdykoliv mě přepadnou nějaké chmurné myšlenky,tak po nich sahám,aby mi připomněly,že je to na mě,jaký můj život bude..

Já si ho tvořím svými myšlenkami,skutky a také svými sny...


Bydlíme ve vysokém domě plném sociálně slabších rodin,chodím do práce,kde denně vidím trápení nemocných a opuštěných lidí a mým úkolem je,aby byli alespoň chvíli se mnou šťastní..
Má služba u některých z nich bude zřejmě končit  jejich odchodem z tohoto světa..
Denně se potýkám s finančními a momentálně s drobnými zdravotními trablemi..
Myslím,že má realita je chvílemi víc než drsná..Když ji začnu vidět moc ostře,tak si nasadím své nové růžové brýle a hledím kolem,abych si všimla,jak nádherné je slunce,které mi vychází přímo do postele,jaké překrásné kytky má sousedka na balkonu naproti,jak je krásné když mě mí synové obejmou,jak hezky voní vyprané prádlo,jak milé je,když se na vás lidé usmívají..
Vidím to a cítím to..

Už dlouho nesleduji zprávy a nečtu žádné časopisy,ve kterých se řeší životy jiných lidí..
Vše co se děje,všechny hrůzy,rozvody a trápení mají svůj důvod..je to následek špatných myšlenek a spousty dalších faktorů,které nikdo z nás nemůže hodnotit,ani posoudit..
Každopádně to ,co podporujeme roste..
Všichni jsme součástí celku a na každém z nás záleží,jak ten náš život a život kolem nás bude vypadat..
Kdyby se lidé více zaměřili na své láskyplné vztahy a své životy a neřešili stále co, kde a kdo udělal či neudělal,tak by se náš celek začal měnit k lepšímu ,o tom jsem hluboce přesvědčená..


Náš svět je takový,jaký si ho uděláme a jaký si ho přejeme vidět..
Jak to máte s realitou vy?
Dokážete vidět svět přes růžové brýle,nebo chodíte nohama po zemi?


Přeji vám krásný růžový víkend:-)
Bi

čtvrtek 2. října 2014

Andělé a démoni v nás..


Krásné odpoledne vám všem..

Dnešní dopoledne jsem se účastnila debaty,kde jeden muž napsal,že je jeho žena posedlá ďáblem..
Vy,kteří ke mě chodíte víte,že se přátelím s nejrůznějšími bytostmi z tohoto i "jiných"světů..
Tento názor mě však inspiroval k napsání těchto řádků..

Dotklo se mě to velmi silně a osobně,neboť můj bývalý manžel také propadl těmto představám..
Dnes chápu co se tehdy dělo..Absolutně si nevěděl rady s naší domácí situací,cítil se frustrovaný a měl potřebu úniku..Sám sebe vyvolil a začal převádět duše mrtvých na druhý břeh...Po stovkách..
Také za mnou párkrát přišel,že se ho ďábel pokusil svést na svou stranu..
Pokaždé,když mi o tom říkal,tak mi bylo velmi špatně a cítila jsem,že se děje něco moc zlého..Také se pak stalo..Rozvedli jsme se..
Nebylo to jen kvůli tomu samozřejmě,byl to hodně náročný vztah a také jsme neunesli tu tíhu okolností a situací,která vše zhoršovala..

Proč vám to všechno píšu?

Myslím si,že jakýkoliv únik,buď k ďáblu,nebo jiným bytostem jen odvádí naši pozornost od naší reality,kterou žijeme a kterou je potřeba řešit..Dodává dotyčnému pocit vyjímečnosti a odvádí pozornost od toho, co je podstatné a pro něj tak obtížné,někdy až nezvladatelné..
Myslím si,že všechny nedobré věci,tak jako ty dobré si způsobujeme sami svým chováním..
Všichni máme v sobě kus ďábla a anděla..
Záleží jen na nás,kterou sílu se rozhodneme podporovat..
My jsme tvůrci..
Nikdo nás neovládá..
Nikdo na světě nemůže zmanipulovat naši Duši,pokud mu to nedovolíme,ani nadpozemské či temné síly..

Dnešní doba je pro mnoho lidí velmi náročná po mnoha stránkách..
Upadají do zármutku,nemocí a depresí..
Pojídají léky,pijí alkohol či užívají drogy,aby si ulevili..
Dávají energii temným silám v sobě a podporují svou BEZ MOCNOST..

Já sama teď procházím náročným obdobím,řeším moc starostí najednou a několik týdnů jsem nespala..I já zažívám tyto stavy..Dnes už ale vím,kdy je to plácání se ještě únosné a kdy už fyzicky utíkám do deprese,nemoci a bezmoci..Dnes už vím,jak si pomoct..

Jediný kdo nám dokáže kdy pomoct jsme my sami...
Naši andělé v nás..naše láska,naše duše..to jsou energie,kterým máme naslouchat a radit se s nimi..
Každý máme právo volby, buď cesta světla a nebo ta složitější..
Každá vás někam dovede..
Já jsem si svou "srdcovou cestu" vybrala už dávno..
Pokud se ke mě přidáte,neslibuji vám,že to nebude bolet,ale slibuji,že pokaždé u každého rozcestí slunko vysvitne...

s láskou vaše Bi