Noční příhoda

Krásný večer moji milí..
Po dlouhé době se vám opět hlásím..Tentokrát jsem s dětmi na prázdninových cestách u přátel  a prožíváme spousty zajímavých příhod..
O jednu z nich bych se s vámi dnes ráda podělila..

Byla krásná teplá úterní noc a my jsme spali první večer u jedné mé kamarádky v Brně..
Asi ve 4 ráno jsem jako z dáli slyšela volání o pomoc..
Má přítelkyně Simonka bydlí v městské části hustě zabydlené Romy,takže jsem tomu nevěnovala velkou pozornost,neboť takovéto projevy byly na denním pořádku a často se ozývaly různé zvuky z okolních bytů či barů..
Volání však neustávalo a najedenou se otevřely dveře a Simča mi oznámila,že už dlouho někdo volá o pomoc a je to velmi blízko..
Vyskočila jsem z postele a společně,oděny pouze v krátké noční košilky,jsme vyrazily na chodbu domu,hledat dotyčného volajícího..
Volání bylo úpěnlivé,vytrvalé a velmi blízko..Po delším průzkumu jsme zjistily ,že volání vychází z bytu paní,která bydlí nad mou kamarádkou..
Bouchaly jsme tedy na dveře,volání trochu zesílilo,ale nikdo neotevřel..
Simča zavolala policii..čekaly jsme na ulici,volání stále neustávalo a naše netrpělivost a obavy se zvyšovaly..
Konečně přijela hlídka..
Po dlouhém a velmi hlasitém bouchání se rozhodli,že zavolají posily.
Přijeli hasiči a rovnou přivezli s sebou i záchranku..
Mezitím se mé kamarádce povedlo dovolat dceři paní ,která bydlela v bytě,odkud bylo slyšet volání a ta jí řekla,že je tam její maminka se svým partnerem a malým vnoučkem..
Nervozita narůstala..
Bouchali ,volali,vzbudili skoro celý dům..Volání neustávalo,proto hasiči začali odmontovávat zámek,aby se dostali dovnitř..
Ve chvíli,kdy se jeden z nich chystal na to,že vyleze na střechu a spustí se do bytu otevřeným oknem,druhý odvrtával zámek,se najednou otevřely dveře a tam stála udivená paní a povídá"co mi tady vrtáte do dveří?"
Všichni se nahrnuli dovnitř,aby zjistili,kdo že to tak volal,cože se to vlastně stalo..???!!!

Nakonec vyšlo najevo,že milá paní je hluchá, jako poleno,nosí naslouchadla,které si na noc sundává,takže neslyšela ani volání svého muže,který je nechodící a vedle v pokoji spadl z postele,ale ani manévry,které se děly na chodbě u jejích dveří..
Tím hlukem se vzbudil vnouček a poté co dali dědu zpátky do postele, babičku upozornil,že někdo něco vrtá:-)
Druhý den nám milá paní sousedka přinesla jako poděkování nadýchané trubičky a Simonka se při jejím vyprávění velice nasmála a protože se bavily mezi dveřmi a já zrovna uspávala dítě,tak jsem opět pocítila jaké to je být hluchý,neboť ty dvě tak hulákaly,že můj malý synek chtěl jít za nimi,cože se to tam děje a při tolikerém křiku a smíchu,rozhodně nehodlal usnout:-)Ani se mu nedivím:-)

Pak,že je v Brně nuda:-)
Nakonec všechno dobře dopadlo a ještě teď se nasmějeme při vzpomínce na náš noční zážitek:-)

Kéž by všechna volání byla vždy vyslyšena a dopadla  tak vesele a šťastně,jako v našem případě..
Krásné prázdniny plné nevšedních zážitků vám přeji..
Brigit